O štít města Benátky 1999

    45/1999                                    21.-22.8.1999
30.ročník slalomu "O štít města Benátek"

Jizera - jez v Obodři                                   slalomy VZ B4
Sobota           21.8.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   4    Vladislav Ptašnik        218,10    2    243     3      16,70
  17    Petr Gorecký             230,40    2    191    11      29,00
  54    Jindřich Novák           259,50    2     90    35      58,10
  61    David Kysela             266,30    4     84    39      64,90
  95    Lukáš Kovárník           291,10   50     54    61      89,70
 110    Ladislav Voves           307,00   56     40    71     105,60
 121    Jaroslav Froněk          327,00   10     30    78     125,60
 127    Jan Bendík               348,90   20     24    82     147,50
 137    Michal Firyt             436,70   10     14    88     235,30
                                C1
   5    Vladislav Ptašnik        213,40    0    184     5      18,10
  78    David Kysela             299,20   14     18    76     103,90
  85    Petr Gorecký             323,90   58     11    83     128,60

Neděle           22.8.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
  38    Ladislav Voves           258,50    2     91    27      53,80
 113    Jan Bendík               359,40   20     20    81     154,70
        Michal Firyt             zvrhl

To jsem teda ještě nezažil. Závod v Benátkách se podle mě letos vůbec nevydařil. Po několika letech, co tam jezdíme téměř pravidelně, to letos stálo za málo. Už první věc bylo, že nejel Pavel, kterej vyorával brambory, Robin s Fohlíkem jsou ještě v Maďarsku a Jožka maká pro změnu zase na baráku. Tak jsme jeli čtyřma autama. Pan Froněk s malýma a invalidní Petrou která jela na čumendu (no, pomlčim co u ní je čumenda), Jindra s manželkou a s Lukášem, David se mnou a Felixem a Vláďa s rodinou někam nedaleko na chatu. S Davidem jsme jeli takovejma super venkovskejma silničkama, že to bylo chvílema i po polních cestách (skoro). Dojeli jsme asi v 8 hodin a vidim Jindru se sjezďákem, od kterýho sem se dověděl, že tu veteráni jedou i sjezd. No dobrá. Jindra to prohnal krz jez asi s největším aplausem a před pohledy vášnivého publika makal jak o život. V půl desáté byl start slalomu a já s číslem 12 jsem už stál připraven. Jako prvnímu se mi povedlo dát šťoucha hned na 3. bráně, což byla vůbec první protivoda na eso. Holt na tom oleji sem fakt dřevák. V cíli jsem potkal Jindru Nováka jak dojel z cíle sjezdu proti proudu (jestli se o proudu dá mluvit) a povídal že jak před publikem makal, že ho to dodělalo a už nemůže. S číslem 13 za mnou dojel do cíle Jindra Beneš a dozvídám se že nejsem zas takovej dřevák (brána č.3 se byla záludná i pro něho). Lukáš jel a já ho neviděl. Hodil padesátku na vyjížděčce č.8 při nájezdu si jí prej odhodil pádlem. Chvíli nadával, ale když ho Pšenda přesvědčil že to pade bylo fakt pade, tak se uklidnil. Felix s Davidem a Láďou Vovsem jeli hned po sobě a předvedli svou klasiku, nic zvláštního. Benza při výjezdu z brány č.7 dal dokonce správnej náklon a Michal docela dobře dojel sice pomalu, ale celkem v klidu. Láďa bušil jak je jeho zvykem ze startu až do cíle, Jindra jel svou typickou profesorskou jízdu pomalu ale čistě a pan Froněk ukázal, že se všechno přece jen nezapomíná. Po odjetí asi 70 deblů byla druhá jízda. Jel jsem rychleji a čistě, ostatní šťouchali. Tyčky byly pekelně nízko, protože začala dost brutálně stoupat voda. Já byl ještě v pohodě oproti těm, co jeli tak deset čísel po mě. Protivoda č.12 se skoro nedala jet. Tak páni bafíci rozhodli, že po úpravě na trati pojedou závodníci od čísla 40 druhou jízdu, po nich veteráni a po nich pojedou od 1 do 39 druhou jízdu po druhé. Když jsem říkal, že to do tý doby než pojedu opadne, měl jsem pravdu. Nejen že to opadlo, ale ubylo ještě o dalších 20cm vody, tak se stala protivoda č.12 opět téměř nejetelná. Tak co je teda ?neregulérní?? Brány byly půl metra nad hladinou, tak průjezd bránou č.3 byl spíš než průjezd takový kývnutí hlavou. Bouchl jsem lodí, nejelo to a do cíle jsem bidloval. Je potom jasný, že mě to pěkně sralo. Když napíšu svoje časy z těch třech jízd, pochopíte proč. Berte v úvahu, že po změně trati by byla ta třetí jízda asi o 5 vteřin pomalejší, to ostatní je vlivem hladiny a únavy. Takže 1. jízda 108,5+2 s, 2. jízda 106+0 a ta třetí 119+0. Takže to fakt nasere když Felix, kterej jel druhou jízdu za maxima (číslo snad 56) měl čas něco kolem 125s. No, co se dá dělat. Lukáš, kterýho jsem neviděl, se prej málem zvrhl, málem proto, že náraz na dno by mu to úplně stejně asi nedovolil. Láďa Voves dal taky pade a eskymáka přímo ve šlajsně. Na potlesk publika na ukázkovýho šrouba se Ládík otočil a něco směrem k publiku zařval. Myslím, že žádný lichotky to nebyly. Ostatní jeli snad zase normálně až na Láďu Ptašnika. Díky jeho bušmen jízdě se stal MISTREM REPUBLIKY veteránů pro rok 1999.Gratulujeme poprvé. Odjely ženský a já s číslem 38 jsem šel na start singlů. Na Láďovým Pyrogu jsem byl jak vosa na bombóně, což podtrhl i fakt, že jsem jel s leteckou pilotní helmou se zataženým hledím. Fuj, nedá se v tom dejchat a už vůbec řídit loď. Pořád jsem jen vyvažoval hlavu. Minul jsem devítku tak jsem se vrátil, ale to už bych se zase nevešel do jedenáctky a tak jsem si jí trochu rukou hodil a padesátka byla tam. Navíc spoustu šťouchů a čas 147 znamenal, že mě David v pohodě zajel. Láďa byl po první jízdě 2. veterán, což překvapilo i jeho, hlavně pak ty za ním. Druhou jízdu jsem odložil top gun helmu a nasadil škopíček. Výsledkem byl čas 118+4 což bylo na mě dost dobrý. Láďa jel o trochu pomaleji, než by bylo potřeba, tak nakonec je až 3 veterán. I to se ale počítá. Opět gratulujeme. Na vyhlášení výsledků, který bylo vinou účasti až v půl devátý večer (!!!) vyhlašovali tuny kategorií a já se dověděl, že i přes tragickou jízdu to stačilo na kajaku na 3 místo mezi dorostem starším. V tu dobu ale už Froňkovo a Jindrovo auto i sposádkou byli fuč a Jindra s tím že v neděli nepřijede. Láďa a nakonec i my jsme se rozhodli stejně. Málo vody, málo lidí (hodně jich jelo domů třeba jen na noc) nám moc chuti do dalšího dne nepřidalo a tak jsme jeli. Několik záludných objížděk nás zdrželo, ale aspoň byla sranda. Nevím, jestli příští rok pojedeme zase, ale já bych klidně jel. Takhle málo vody snad už nebude nikdy. ale to budu řešit až příští rok. Teďka už se těšim na Lipno.

Gory